Podhoubí mykorhizních hub rozvinuté na kořenovém systému zvyšuje také stabilitu půdy a zabraňuje její erozi a poutá uhlík v půdě.
Optimálně vyživované rostliny mají bohaté květy a množství plodů. Dostatek živin a ideální hospodaření s vodou má vliv i na lepší chuťové vlastnosti plodů.
Ektomykorhiza je druhá nejrozšířenější (cca 3-4 % rostlinných druhů), typická zejména pro lesní dřeviny (z jehličnatých – smrk, borovice, jedle, modřín aj., z listnatých – dub, buk, lípa, habr, bříza aj.).
Erikoidní mykorhiza se vyskytuje u zástupců čeledí Ericaceae (u nás vřesy, vřesovce, borůvky, brusinky, rododendrony či azalky). Erikoidní rostliny převažují na přirozených stanovištích s nízkým pH půdy a nízkou dostupností živin jako jsou právě rašeliniště či vřesoviště.