Leden je měsíc, kde je třeba vytáhnout krabici se semínky a udělat v nich pořádnou inventuru. A pustit se postupně do předpěstování jednotlivých rostlinek.
Lenošení ve stylu „leden, za kamna vlezem“ rozhodně neplatí pro zahrádkáře. Kdo si chce vypěstovat vlastní papriky, petúnie, muškáty či celer, ten v lednu vyrazí nakoupit vše pro předpěstovávání a musí se pustit do práce.
S pěstováním se začíná už v lednu
Neotálejte a v lednu udělejte inventuru své sadby. Projděte si semínka, která vám zbyla z předchozích sezón, ty po datu spotřeby nekompromisně vyhoďte. Nevyklíčí. Jen málokteré rostlinky se mohou pochlubit dlouhou životností semínek. Mají ji třeba rajčata. Připravte si nákupní seznam, co potřebujete dokoupit, a nakupte nová semena.
Udělejte si rovněž harmonogram výsevu. Určitě se to vyplatí a nestane se vám, že na něco zapomenete. Každá rostlinka navíc potřebuje vysévat v jiném období. Některé předpěstováváme, jiné rychlíme ve sklenících, foliovnících a pařeništích, další vyséváme do volné půdy. Určitě je důležité znát především některá data pro výsevy.
Nejdůležitější data pro výsevy oblíbených rostlin
· Papriky: předpěstování ze semen v lednu. (Namočit, nechat vyklíčit ve výsevném substrátu, pak jednotit a rozsadit do profi zahradního substrátu.)
· Petúnie: předpěstování ze semen v lednu až v únoru. (Vhodné je koupit jako peletované semeno a vysadit do jiff.)
· Muškáty: předpěstování ze semen v lednu, možné též začít řízkovat z loňských zazimovaných rostlin. (I v tomto případě je vhodné semena vysazovat do jiff. K řízkování se hodí též vermikulit.)
· Rajčata: předpěstování ze semen na začátku března. (Pěstujeme podobně jako papriky. Namočit, nechat vyklíčit ve výsevném substrátu, pak jednotit a rozsadit do profi zahradního substrátu.)
· Afrikány: předpěstování ze semen na začátku března (v profi zahradním substrátu, není nutný výsevný substrát),možné též v půlce května vysévat do volné půdy (nesmí vyrašit před tzv. zmrzlými).
· Dýně a cukety: lze předpěstovávat od začátku května v květináčích (pozor, je nutný květináč o objemu 1 litru naplněný profi zahradním substrátem), nebo lze vysévat ve stejném období do volné půdy (zde je ale hůř ochráníme přes slimáky).
Proč pěstovat vlastní sazenice?
Vlastní sazenice nám umožní vypěstovat si sadbu levněji. Máme možnost více experimentovat s odrůdami. Sortiment semínek je vždy širší, než předpěstovaných sazenic. Pokud navíc máme velkou zahradu a velký dům, potřebujeme rostlin skutečně mnoho. Ze semen si jednoduše vypěstujeme trvalky i balkónovky.
Na výsevném substrátu záleží
Semena se před výsadbou doporučuje máčet ve vlažné vodě. Lépe klíčí. Dělejte to jen u větších semínek od velikosti semínek papriky či rajčete. Nemáčejte rovněž peletovaná semena (v peletkách se prodávají třeba semena petúnií, aby se snadněji vysévala).
Semena lze vysévat do výsevních misek s výsevným substrátem, do rašelinových tablet (jiffy), využít lze perlit i vermikulit. Následně, jakmile se na rostlince objeví první klíční lístky, pikýrujeme do kvalitního zahradního substrátu (což si ale nepleťme s běžnou zahradní půdou). Velká semena dýní, tykví, ale i okurky, lze vysévat přímo do zahradního substrátu. Již je nepikýrujeme. Při výsevu je nutné zajistit, aby byl substrát sterilní, prostý škůdců a plísní. Domácí substrát, konkrétně zahradní půda, vhodná není. Stejně tak není vhodný substrát, ve kterém jsme pěstovali loni. Může obsahovat choroboplodné zárodky, škůdce i plísně. Obsahuje též zbytky z hnojení a je tzv. zasolený.
Pro maximální efekt a podporu klíčivosti doporučujeme do substrátu aplikovat ekologický přípravek Symbivit Tric. – zapravte jej plošně asi 3 cm pod povrch před setím, a to v dávce150 g/m². Přípravek můžete také přímo smíchat se substrátem v poměru 1,5 : 100 – nebojte se, semínka nelze tímto přírodním přípravkem předávkovat. Vyšší dávka spíše podpoří lepší rozvoj přirozené mykorhizy a zajistit budoucí lepší výnosnost i chuťové vlastnosti zeleniny. Tento produkt obsahuje vedle mykorhizních hub také mykoparazitickou houbu Trichoderma harcianum. Jedinou aplikací tak získáte nejen houby na rozšíření kořenového systému rostlin, ale také pomocníka k eliminaci škodlivých kořenových patogenů, nacházejících se v půdě.
Více o mykorhize a jejích benefitech se dozvíte na webu Symbiom.cz
