A jak je to s těmi mikroorganismy? Společně s živočichy rozkládají těla uhynulých rostlin a zvířat zpět na jednodušší, rostlinami přijatelné a využitelné organické a minerální látky. Bez nich by život na planetě zanikl. Prospěšné mikroorganismy, které si „obsadí“ kořínky rostlin, jim pomáhají lépe využívat živiny a vodu a chrání je před škůdci a patogeny. Hlízkové bakterie spolupracují s kořeny motýlokvětých rostlin, ke kterým patří například fazole a jetel, ale i třeba rakytník řešetlákovitý – keř s léčivými plody. Zachytávají vzdušný dusík z půdního prostoru a předávají ho rostlinám, na kterých je to opravdu znát, rostou daleko lépe bez dalšího hnojení. Rostliny na oplátku pomáhají bakteriím, žijí spolu v symbióze.
Přátelské a užitečné vztahy fungují i v případě hub. Ty, které známe z lesa a obohacují nám jídelníček, žijí v mykorhizní symbióze (mykorhize) s lesními stromy. Podhoubí tvoří rozsáhlou síť napojenou na vlásečnicové kořínky a tím několikasetnásobně (!) zvyšuje jejich schopnost přijímat vodu a živiny. Dřevina dodává naopak houbám uhlíkaté produkty z fotosyntézy. V 80. a 90. letech bylo dokonce prokázáno, že prostřednictvím podhoubí ektomykorhizních hub poskytují dospělé stromy svým malým semenáčkům výživu uhlíkatými sloučeninami. Existuje také nespočet druhů hub, které sice mají podhoubí, ale plodnice nevytvářejí. To však mykorhize nijak nebrání, stačí, když rostlina najde tu správnou spolupracovnici.
Mykorhiza funguje nejen u keřů a stromů, ale i u některých zelenin (mimo brukvovitých – kedluben, kapusta, zelí, a laskavcovitých – špenát, řepa), trvalek a cibulovin. Je úžasné pozorovat, jak roste a plodí takto „naočkovaná“ jabloň či paprika, nebo jak neobvykle mohutný a zdravý je tulipán s podhoubím na koříncích. Tyto výhody nám do zahrádek přináší například přípravek Symbivit – stačí při výsadbě trochu přípravku nasypat na kořínky nebo pod cibule.